Lesní požáry jsou v současnosti díky změně klimatu stále častější, a to i ve střední Evropě. Pořád ale není jasné, jestli lesní požáry množství uhlíku v půdě zvyšují díky přísunu černého uhlíku (spálené biomase) nebo snižují kvůli destrukci rostlinné biomasy a tedy opadu. V tomto projektu se proto zaměříme na ukládání uhlíku v půdě na unikátní chronosekvenci po požáru (1 rok – 112 let) a stanovíme množství uhlíku v různých frakcích lišících se svou dostupností, a to volného uhlíku, uhlíku vázaného v půdních agregátech a uhlíku vázaného na minerálních částicích. Porovnáním s obsahem organické hmoty a černého uhlíku v půdě zjistíme, jestli požáry působí příznivě nebo naopak nepříznivě na ukládání a stabilizaci uhlíku v půdě.
Porovnat vliv obsahu organické hmoty a černého uhlíku na ukládání a stabilizaci uhlíku v půdách na chronosekvenci po lesním požáru.
Provedení frakcionace půdního uhlíku, tedy rozdělení půdního uhlíku na snadno (volný uhlík) a hůře dostupné (uhlík vázaný v půdních agregátech a na minerálních částicích) frakce pomocí hustotní separace a sonifikace. Stanovení obsahu celkového uhlíku ve frakcích na analyzátoru celkového uhlíku (TOC-LCPH/CPN (Shimadzu)). Stanovení obsahu organické hmoty (ztráta žíháním) a černého uhlíku (kyselá hydrolýza).