Charakteristika: 

Arktické půdy mají velký potenciál pro uchování uhlíku (C) díky vrstvě permafrostu, krátké vegetační sezóně a limitaci živin. C se do půdy dostává po rozkladu půdní faunou a mikroorganismy a je následně ukládán v jednotlivých frakcích půdní organické hmoty, které se liší svojí náchylností k rozkladu. Aktivita půdních organismů je limitována nízkou teplotou, díky které se v Arktidě nevyskytuje půdní makrofauna jakožto hlavní fragmentátor opadu. Aktivita je však také limitována nízkou dostupností živin, které organismy potřebují pro svůj vlastní metabolismus. Tato limitace se může lišit podél přirozeného gradientu živin během sukcese arktických půd a tím pádem se může lišit abundance a aktivita půdních organismů a tedy i rychlost rozkladu organické hmoty a ukládání C do půdy.

Cíle práce: 

Stanovit množství C uloženého v arktických půdách na gradientu živin během sukcese

Materiál a metody: 

V laboratoři budeme zpracovávat vzorky půd odebraných během terénních prací na Svalbardu. V půdách stanovíme množství C v jednotlivých frakcích půdní organické hmoty pomocí frakcionačních metod a koncentrace dostupných živin (NH4+, NO3-, P).