Společná tisková zpráva Přírodovědecké fakulty JU, Biologického centra AV ČR a Cally ze dne 17.7.2020:

Společný projekt vědců a ochránců přírody zkoumá tůně v pískovnách. Průběžné výsledky ukazují, že při správné péči v nich nachází útočiště mnoho ohrožených druhů.

Pískovny se v člověkem ovlivněné krajině stávají oázami plnými života. Řada druhů dříve obývajících rybníky, tůně či mrtvá ramena řek začala druhotně osidlovat tůně v pískovnách. Důvodů je hned několik. Především však jsou tůně v pískovnách chudé na živiny a většinou v nich nežijí ryby. To vyhovuje celé řadě živočichů od obojživelníků a plazů až po vodní hmyz. Na pískovnách tak můžeme spatřit nejen poměrně běžné druhy, ale i živočichy vzácné a ohrožené, kteří z krajiny rychle mizí.

„Vodní živočichové to mají v dnešní krajině těžké. Intenzivní chov ryb v rybnících, postupné zazemňování a zánik slepých ramen, regulace vodních toků nebo šíření nepůvodních druhů ryb je zbavuje přirozeného prostředí,“ říká Vojtěch Kolář z Přírodovědecké fakulty JU a Biologického centra AV ČR.

Vědci a ochránci přírody proto letos provádějí biologický průzkum tůní v pískovnách na Českobudějovicku, Táborsku a Třeboňsku. Na většině z nich probíhají čas od času zásahy, které mají ohrožené druhy podpořit, zejména obnova nebo vytváření tůní. Chtějí vyhodnotit úspěšnost těchto zásahů a podle toho naplánovat další péči o přírodovědně cenné pískovny. Už předběžné výsledky projektu naznačují, že potenciál těchto drobných tůní pro ochranu přírody je velký.

„Při průzkumech jsme našli tři druhy čolků – čolka obecného, čolka horského a čolka velkého, tedy všechny jihočeské druhy. V tůních žije i jeden z našich největších vodních brouků vodomil temný, ale i drobní ohrožení brouci vodomil Chaetarthria seminulum a potápníček Bidessus grossepunctatus. Posledně jmenovaný druh je bioindikátorem zachovalých biotopů a vyskytuje se většinou na rašeliništích, my jsme ho nalezli ve dvou pískovnách. Na našem území je znám pouze z několika míst na Třeboňsku. Naopak zmíněný drobný vodomil potřebuje otevřený substrát s řídkým porostem vegetace na přechodu vody a souše. Pro pískovny zarostlé rašeliníkem jsou také typické rašeliništní vážky, například vážka běloústá nebo vážka čárkovaná,“ vypočítává Vojtěch Kolář, který má biologický průzkum na starosti.

„Pokud tůně v pískovnách ponecháme pouze přírodním procesům, začnou zarůstat vegetací, plní se listím a dalším materiálem z okolí a postupně vysychají. Z takových tůní pak vodní živočichové postupně mizí. Proto ochránci přírody provádějí zásahy, jako je obnova tůní nebo vyřezání náletových dřevin v jejich okolí,“ vysvětluje Jiří Řehounek z nevládní organizace Calla, která se stará o několik přírodně cenných pískoven.

„Musíme také apelovat na naše spoluobčany, aby nešířili na tyto biologicky cenné lokality nepůvodní druhy rostlin a živočichů, například sumečky americké, karasy stříbřité nebo třeba lekníny. Vysazování těchto nepůvodních druhů je nejen protizákonné, ale především může způsobit nenahraditelné škody na vodním hmyzu či obojživelnících,“ dodává Vojtěch Kolář.

 

Kontakty:

RNDr. Ing. Vojtěch Kolář (katedra biologie ekosystémů PřF JU & Entomologický ústav BC AV ČR) – 387 772 282, kolarv02atprf.cz ()

RNDr. Jiří Řehounek (Calla – Sdružení pro záchranu prostředí) – 605 066 898, RehounekJatseznam.cz ()