Růst rostlin je limitován dostupností dusíku a fosforu v půdě. Rostliny tyto živiny přijímají z půdy pomocí kořenů a konkurují si ně s půdními mikroorganismy, které je pro svůj růst rovněž potřebují. Mikroorganismy jsou díky své malé velikosti, vysoké rychlosti růstu a rozmístění v půdě oproti rostlinám v příjmu živin zvýhodněny. Rostliny ale mají různé mechanismy, jak potřebné živiny získat. Patří mezi ně například vytváření rozsáhlých kořenových systémů nebo symbióza s některými půdními mikroorganismy, které jim pomáhají živiny získat (N fixátoři, mykorhiza).  V neposlední řadě rostliny vylučují z kořenů organické látky, kterými si upravují složení mikrobiálního společentva ve svém okolí a zároveň tyto mikroorganismy "živí" a nutí je tak k rozkladu půdní organické hmoty a uvolňování živin ve formách dostupných pro rostliny. Rostlina i půdní mikroorganismy se chovají jinak, pokud jejich růst limituje dusík nebo fosfor. Rostlina může změnit rychlost růstu a regulovat množství a kvalitu vylučovaných látek. Mikrobiální společenstvo může změnit své složení a přizpůsobit roklad organické hmoty i rychlost růstu. 

Cílem práce je zodpovědět následující otázky: Jak reaguje rostlina a mikrobní společenstvo na limitaci dusíkem či fosforem nebo naopak na nadbytečný přísun těchto živin? Jak pak vlastně funguje celý systém?

Postup: Pro poznání základních mechanismů budou použity květináčové experimenty. V půdách budeme stanovovat dostupnost živin a kvalitu organické hmoty,  mikrobní biomasu a složení společenstva, procesy přeměn uhlíku, dusíku a fosforu. V rostliny se zaměříme na produkc a kvalitu vznikající biomasyi, tok látek z kořenů do půdy a jeho složení.

Studovaná problematika je široká. Konkrétní téma práce vždy vznikne po dohodě školitele se studentem podle jeho zájmu.